Čtyři hrsti hrachu přes noc namočíme. Druhý den vložíme do studené vody hovězí kosti (ale mohou být i vepřové nebo mix), přisypeme namočený hrách, dvě hrsti krup, velkou cibuli nakrájenou na kostičky, stejně tak mrkev a celer. Pěkně vše společně osolíme a vaříme tak dlouho, až je hrách měkký. Ke konci varu ještě přidáme oloupané, na kostky nakrájené brambory. Polévku dochutíme mletým i čerstvým, jemně nastrouhaným zázvorem.
Zde si můžete přečíst zajímavé informace o rumfordské polévce:
Pamatujete? Boženka Němcová: V zámku a v podzámčí. Panstvo vařilo pro chudé polévku. V nejmenším kotlíku byla ta nejlepší pro panstvo a chudé děti. A ten největší kotel té nejřidší polévky byl pro ty nejchudší – žebráky.
Takže vězte – hrabě Benjamin Rumford se narodil r. 1753, vlastním jménem Benjamin Thomsen a byl to americký fyzik, zabývající se zejména zkoumáním tepla. Kuchařem nebyl ani zdaleka, ale dá se předpokládat, že byl mlsoun a do kuchaření se rád pletl a dokonce v něm dokázal uplatnit i tu fyziku. Tak např. prý už v r. 1804 vyzkoumal, že vaječný bílek je velmi špatným vodičem tepla a okamžitě to vyzkoušel (úspěšně) při zapékání zmrzliny do sněhu z bílků!
Poté, co musel opustit Ameriku, Benjamin Thomsen vstoupil do služeb bavorského kurfiřta a jeho úkolem bylo zejména zreformovat ubohou bavorskou armádu. Začal experimentovat s hustými polévkami, které měly postavit zbídačené vojáky na nohy. Když v Bavorsku, v důsledku neúrody, začal hrozit hladomor, na Thomsenův popud a podle jeho receptu začalo panstvo vařit pro chudé velmi hustou polévku. Rozdávali ji zdarma, hladomoru bylo zabráněno a fyzik Thomsen si tím vysloužil titul hrabě Rumford.
O polévku, zdroj výživy vojáků mohutné francouzské armády, projevil zájem i císař Napoleon. Rumfordská polévka dosáhla dočasně věhlasu po celé Evropě jako všelék na hladomory a chudobu. Tak se recept dostal i do archivu hraběte Vladimíra Mittrowkého, tehdejšího majitele pernštejnského panství.
Rumfordská polévka byla vlastně polévka z krup a zeleniny, zahuštěná kaší ze žlutého hrachu a s přídavkem brambor – tehdejší gastronomické novinky. Brambory byly dosud pěstovány jako okrasná rostlina a jejich pojídání bránila pověry, že způsobují nejrůznější nemoci včetně těch smrtelných.
Zmínka u Němcové svědčí o tom, že se její používání hodně rozšířilo, takže recept měl asi mnoho variací, ale důležité bylo, že to byla polévka výživná, zahřála a mnohým lidem pomohla přežít. Rumfordská polévka je na jídelníčku charitativních organizací dodnes.
Zdroj: Zuzana Chlumská; Mlsotník
V současné době bývá jejím základem vývar z vepřových kostí, kořenová zelenina, cibule, česnek, fazole, kroupy a přepasírovaný loupaný hrách. Protože v ranném novověku hrách kořenili často zázvorem, zvolili jsme zázvor jako hlavní ochucovadlo Rumfordské polévky i my.
Přejeme Vám dobrou chuť!