Rychlokvašená zelenina je křehká, křupavá a nabitá vitaminy, minerálními látkami a enzymy. Právě ona vám (malá miska denně či obden) zajistí přísun potřebných látek především v zimních měsících až do jara, kdy zdroje čerstvé tuzemské zeleniny jsou omezené (dovážená zelenina je dražší a často bez chuti).
Nezapomínejme proto na obyčejné hlávkové zelí a kořenovou zeleninu, červenou řepu, ředkev, které jsou pro nakládání nejvhodnější. Mléčné kvašení, které během 3 až 5 dnů v nádobě proběhne, uchová a ještě znásobí vitaminy v zelenině obsažené. Zelenina je po kvašení i lépe stravitelná, působí jako probiotika, což jsou živé organismy – bakterie, které významně upravují střevní mikroflóru.
Můžete ji také použít do základu pod dušené maso – například králičí nebo telecí dušené na kvašené zelenině je výtečné.
600 g zelí
100 g mrkve
100 g řapíkatého celeru
100 g kořenové petržele
100 g křenu
hrst petrželky kudrnky
lžička kmínu
15−20 g mořské soli
Očištěné zelí nakrájíme nebo nastrouháme, ostatní zeleninu taktéž. Přidáme kmín, sůl a dobře promačkáme (nahrazuje šlapání), až zelenina pustí dostatečně šťávu.
Poté ji po částech (i se šťávou) napěchujeme do „kvašáku“ – soudku, který je určený na rychlokvašenou zeleninu. Navrch položíme zelný list, zatížíme, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě (kolem 20 °C) 3−5 dní kvasit.
Pokud nemáme mini kvašák, použijeme čtyřlitrovou zavařovací sklenici, postupujeme stejně, na zelný list však postavíme plnou pet láhev či láhev od portského (taktéž plnou) – mají totiž širší dno a přesně projdou hrdlem sklenice. Sklenici přikryjeme utěrkou, necháme při pokojové teplotě 3−5 dní kvasit. Během kvašení nádobu nepřemísťujeme. Poté zeleninu přendáme do sklenic, uzavřeme a uchováme v lednici.
2024 ©